ČIVAVA
Historie
O její historii se můžeme jen dohadovat,
ačkoliv byla pojmenována podle mexické provincie,
státu Chihuahua. Bohužel mnoho nářečí amerických
indiánů jen chabě dovoluje smysluplný popis přírodních psů.
Neuvěřitelně tvůrčí umělci, jakými indiáni jsou,
používají mnohem více symbolismus než realismus a
při předávání minulosti z jedné generace na druhou
spoléhají na mluvené slovo vypravěče příběhů.
Jedna taková pověst jasně souvisí s čivavou.
Věřilo se, že malý pes by neměl být jen společníkem
na onom světě, ale měl by pro svého majitele plnit
dokonce mnohem vážnější úlohu. Hříchy jeho pána
by se přenesly na psa, takže člověk by mohl bezpečně
a nezatížený hříchy přejít na onen svět.
To nebyl snadný úkol dokonce ani pro hříchu
prostou duši. Převládá také názor, že pochází
z posvátných psů Mayů nebo Astéků. Hliněné
sošky a pozůstatky malých psů nalezené ve
vykopávkách mají nespornou podobu těchto psů.
Tvrdí se, že byli chováni a vykrmováni na
potravu, nebo měli náboženský význam,
provázeli své pány do hrobu jako průvodci na
cestu podsvětím. Je zřejmé, že čivavy byly
pohřbívány spolu se svými majitely, protože
archeologové nacházejí kosterní pozůstatky
plemene v lidských hrobech v Mexiku a
Spojených státech. Ať už je jejich původ
jakýkoliv, mají stále unikátní vlastnosti.
Pozoruhodné je existující překvapující
podobnosti mezi čivavou a fenkem, i když
to neznamená, že mezi těmito obyvateli suchých
pouštních míst existuje nějaké genetické spojení.
Čivava dává přednost různorodé stravě, když má
příležitost, vyhledává přesně stejnou potravu jako
fenek: zeleninu, nejmenší hlodavce, ještěrky a hmyz.
Vnímavý chovatel čivav zaznamenává jejich neodolatelné,
nepotlačitelné nutkání honit a žrát brouky! Nejmenší
liška má podobně jako čivava slabý chrup, což je u
divoce žijících zvířat velmi vzácné, ale bohužel
běžné u malých psů. Kdo ví , co se mohlo přihodit
před tisíci lety? Spojily se plodně některé čeledi zvířat?
Někteří historikové plemene věří, že předek čivavy
byl bezsrstý pes, který přišel z Asie přes Rusko,
Beringovu úžinu a to, co je dnes Aljaška.
Možná existuje více hodnověrných teorií,
které umísťují starověké kořeny plemene do
Egypta nebo Sudánu a že migrovalo přes Beringivu
úžinu nebo bylo převezeno přes Středozemí a odtud na Maltu,
i když maltézáček nepochází z Malty, jak se předpokládalo,
ale jde o potomka řeckých ovčáckých psů. Ke svému jménu
přišel jen špatným přepisem jména ostrova. Existuje
neobyčejný, ale snadný ověřitelný znak, který sdílejí
maltézáček a čivava. Tím je ostrůvek měkké tkáně mezi
lebečními kostmi, kterému se říká fontanela. Lebeční
otvory se uzavřou u štěňat psovitých stejně jako u dětí,
ale u dospělých čivav můžete na lebce snadno nalézt neuzavřený otvor.
Jak to vypadá první záznam o čivavě jako samostatném
plemeni byl pořízen kolem roku 1884, když ji podnikaví
Mexičané v pohraničních obchodech začali prodávat turistům.
První psi se dostali do Anglie koncem 19. století a
lze je pokládat za předky téměř všech dnešních čivavů
v Americe i v Anglii. Čivava je vznikající výstavní pes,
pro svou ojedinělou povahu.
Povaha a vlastnosti
Všechny čivavy mají kouzelný charakter.
Jsou nejpřítulnějším psím plemenem.
Žádná čivava se dobrovolně nadlouho nevzdaluje
z dohledu svého pána ( paničky ). Tento malý pes
se rád účastní úplně všeho - jízdy v autě i na kole,
dá se říci, že celkem rád cestuje. Takřka velikánský
bude, když si vás bude hájit proti jinému psu. Vrčící
a štěkající zaútočí sám na tu největší dogu. Ve vážném
případě se ovšem přece jen raději schová za nohy paničce
nebo páníčkovi. Přítomnost jiných psů ho zneklidňuje, a
proto dává raději přednost jedincům svého plemene.Své
plemeno snášejí velmi dobře a dva nebo více samců mohou
být spolu, ačkoliv jim možná budete muset odpustit trochu
značkování, až začnou feny hárat. Fenky nastolí ve smečce
hierarchii a pak prokážou velký cit jedna k druhé.
Čivava je ale velmi dobrým společníkem, je spokojena
věnuje-li se jí pozornost. Je to neuvěřitelně oddaný
přítel, jste její svět, ne protože se bojí být sama,
jak to dělají některá společenská plemena psů, ale
protože si z vás udělala střed svého vesmíru, to je
znak plemene! Ze všeho nejraději bude stočená u vás,
než aby např. honila motýly. Vyžaduje doteky, mazlení,
povídání a vaši pochvalu. Jestliže jste příliš zaměstnání,
abyste se s ní bavili nebo aby vás přemluvila k pochování,
lehne si těsně vedle vás a bude čekat. Velmi rády spí rády
přikryté oblečením nebo pokrývkou a budou se dokonce snažit
zahrabat se mezi polštáře, aby se cítily přikryté. Může
to být přetrvávající pud k hrabání obydlí v poušti?
Hledání slunečního světla je další chování, které
je u tohoto plemene značně rozvinuté. Je komické
dívat se na čivavu, jak se kroutí na skvrnce
tepla za oknem, a pak sledovat její zlost, když
se probudí a zjistí, že skvrna se pohnula a nechala
ji ve stínu. Čivavy jsou ideálním pro osamělé lidi,
starší, handicapované a invalidy. Nechtějí nic víc
než být se svým pánem a jsou zvlášť citlivé na
náladu lidí. Při chmurných náladách umí svým "polibkem"
povzbudit zpět k optimismu. K malým dětem se
čivava moc nedoporučuje pro její křehkost a zranitelnost.
Děti mladší 6 let nemají tolik citu a rozumu, aby čivavě
neublížili! V tomto případě musí být rodiče dětí zvlášť
opatrní, je-li s nimi v domácnosti čivava, jde především
o její bezpečnost! Je-li čivava zvyklá na děti, umí je
mít hodně ráda a také sama rozhodne kdy už toho hraní
je dost. To se vždy někam ukryje, většinou do svého pelíšku.
Štěňata čivavy, která vyrůstají s dětmi, nikdy se
neobjevují problémy, když přišla do rodiny. Vždy si
s dětmi zázračně rozuměla. Je-li v domácnosti více
zvířat, je třeba zvážit, nebude-li čivava ohrožena.
Čivava není konfliktní tvor a umí se dobře přizpůsobit
danému prostředí, zvykne-li si na jiná zvířata v domácnosti,
neměl by být v tomhle problém.
Čivava je velmi inteligentní a čistotná!
Proběhne-li mokrou trávou a zašpiní-li si bříško a tlapičky,
čeká na brzké očištění a usušení.
Dává přednost raději suchu než mokru,
takže v létě u vody si s ní mokra moc neužijete
a z domácího koupání také není dvakrát nadšená.
Úvahy před koupí psa
Zeptejte se sami se: - zda na svého psa budu mít
dostatek času a přizpůsobím se jeho potřebám venčení
( Také malý pes potřebuje mnoho zaměstnání a nemůže
být po celé hodiny ponecháván o samotě. Psa můžete
nechávat o samotě opravdu jen nakrátko. )
- zda mi nebude vadit nějaký ten chlup na pohovce,
na koberci ( I s tím se musí počítat, že zvíře v
bytě, i když bude dobře naučeno čistotě, nadělá
přeci jen nepořádek )
- probrali jste pořízení psa s ostatními rodinnými
příslušníky ( I oni budou muset přirozeně snášet
určitou míru špíny a psích chlupů. Jistě by bylo
nepříjemné, kdyby pes zadával stálý podnět k hádkám. )
- zda budu mít pro svého psa finance
( Pes stojí někdy nemálo peněz, někdy přijdou
nečekané výdaje u veterináře při nemoci psa.
Ty očekávané výdaje stále opakující se jsou
pravidelné očkování psa a preventivní prohlídky,
krmivo, psí kosmetika, obecní poplatek za psa atd. )
- zda kde bydlím, to se týká především
nemáte-li vlastní dům, musíte se nejprve
informovat, zda majitel domu či bytu bude
souhlasit s držením psa.
Výběr štěněte
Váš výběr vhodného štěněte by měl být ovlivněn
vašimi potřebami. Výstavního jedince nebo dobrého
společníka? To je vaše volba. Ačkoli štěňata s
výstavními předpoklady jsou chována s důrazem na
stavbu těla, odpovědní chovatelé usilují i o
vynikající povahu. Nekupujte si štěně u chovatele,
který se soustředí jen na fyzickou krásu a nehledí
na charakter psa. Pro přizpůsobení nové rodině je
pro štěně nejvhodnější věk od 8 týdnů. Čím častější
bude v tomto stáří jeho styk s lidmi,
tím lepší bude jeho povaha
Štěně v nové říši
Stejně jako byste chystali dětský pokoj pro
novorozeně, budete muset určit místo pro štěně.
Když přinesete domů štěně, berete je na místo,
které se stane také jeho domovem. Pamatujte si,
že opustilo teplo a bezpečí své matky a sourozenců,
jediné místo, které znalo, a proto je důležité udělat
přechod tak snadný, jak jen je to možné. Místo pro
štěně u vás připravte tak, aby se ve svém novém bydlišti
cítilo vítané! Je vhodně první dny být štěněti stále nablízku,
aby se necítilo osamoceno a nebylo traumatizováno z převozu
a ze změny nového domova! Zda svého psa strpíte na sedací
soupravě nebo v posteli, to si prostě musíte rozhodnout sami.
Je potřeba zajistit v bytě či v domu nebo na zahradě vhodné
a bezpečné podmínky pro psa. Pamatujte na elektrické přípojky,
zvláště ve skrytých koutech, kde je štěně může přehryzat.
Zahraďte přístupy ke schodům a schodištím, aby z nich štěně
nespadlo. I v dospělosti by čivava neměla chodit po schodech,
jelikož je to dosti namáhavé pro její kloubní aparát.
Prohlédněte zahradu a přesvědčte se, že štěně nemůže utéci.
Štěně potřebuje vlastní misky na krmení a na vodu.
Při jejich umístění nezapomeňte, že voda by měla dosažitelná
kdykoliv, a tak zvolte takové místo, kde nebude překážet
ani příliš vadit. Dejte pod misky nějakou podložku z
umělé hmoty, bude se vám tak snadněji uklízet. Čivava
je labužník, což někdy vede k vybíravosti.
Když ji vámi nabízené krmivo nechutná, může se stát,
že bude otráveně sedět před plnou miskou.
Zvykejte proto svého psa od prvního dne na různá krmiva.
Hned ze začátku je důležité učit psa čistotnosti,
čím dříve tím lépe! Je možné čivavu naučit doma na
suchý záchod a ona jej může dle libosti používat.
Štěně má větší potřebu vyprazdňování než v dospělosti,
proto je vhodné jej ze začátku motivovat ke své potřebě,
tam kde je mu to určeno. Velmi rychle a ochotně si vykne
na tento způsob "venčení". Pokud už máte u štěněte
splněna všechna důležitá očkování, je vhodné štěně
seznamovat s venkovním prostředím i jinými psy.
Vše pod zvýšeným dohledem, opatrnost je na místě.
Pro jarní a letní štěňata jsou tyto podmínky reálné,
u zimních štěňat musíme dbát, aby se štěně neprochladilo,
proto raději je lepší volba mít doma suchý záchod.
Nebo lze na velmi krátkou procházku a to v psím
oblečku vykonat svoji potřebu. Zimní štěňata tak
často přichází o kontakt s venkovním prostředím a
proto jsou venku více bojácnější než štěňata jarní
a letní. Čivava velmi ráda chodí na procházky
a to bychom jí neměli odepírat a volit tak
pro svoji pohodlnost, aby celý život navštěvovala
suchý záchod. To je pouze racionální možnost,
jak naučit štěně čistotě.
Péče o čivavu
Bez péče o srst to nejde. Dlouhosrstou čivavu bychom
měli česat 2 - 3x v týdnu hřebenem nebo kartáčem.
Krátkosrstá čivava nepotřebuje po většinu času v
roce žádnou zvláštní péči o srst. Jen když váš pes
mění srst, měli byste jak dlouhosrstou tak i
krátkosrstou čivavu kartáčovat denně. Problém s
línáním však nastává v roce jen dvakrát. Koupání
psa se nedoporučuje často, ale s vhodnou kosmetikou
pro psy, by neměla jejich srst ztrácet svou přirozenou mastnost.
Drápky vašeho psa se samy od sebe dostatečně
obrušují, jak pobíhá sem tam po chodnících.
Jsou-li přesto příliš dlouhé, musíme je nechat
zkrátit, buď to u veterináře nebo sami nůžkami
na drápky, které zakoupíme v každém zverimexu.
Pozor stříhání drápků je choulostivé, mohou se
při tom snadno poranit cévy. Drápky, které jsou
průhledné, toto riziko nezvyšují. Drápky tmavé
toto riziko zvyšují. Vždy je lepší zastřihávat
jen špičky a po té zapilovat. U štěňat stačí
jen zapilovat, aby se nezachytávali do koberce.
Přerostlé drápky mohou způsobit poranění, když
se pes do něčeho zachytne a dojde k zatržení drápku.
V tomto případě je vhodné navštívit veterináře.
Uši čivavy musíme pravidelně prohlížet, zda nich
není nějaké znečištění. V případě potřeby namočte
vatový tampon na tyčince do jedlého oleje a ouško
vyčistěte. Nezajíždějte příliš hluboko! Škrábe-li
si pes uši a často poklepává hlavou, může jít o
ušní katar a taktéž je vhodné navštívit veterináře.
Zuby vaší čivavy zůstanou čisté a zdravé, když bude
pravidelně dostávat žvýkací kost a suché krmivo.
Zvláště starším zvířatům se tvoří zubní kámen,
který často způsobuje zápach z tlamy. Pak zbývá
jediné - nechat svému psu pod plnou narkózou
odstranit zubní kámen veterinářem.
Strava by měla být bohatá na bílkoviny,
vitamíny a stopové prvky. Váš pejsek by neměl
postrádat ve své misce maso ( nejméně dvě třetiny denní porce ).
Hodí se svalovina z hovězího dobytka, hovězí srdce,
žaludek. i vařená drůbež bude ochotně přijata.
Občas můžete své čivavě nabídnout i převařenou
vykostěnou rybu. Pozor játra musí být převařená,
v syrovém stavu, mají značný projímavý účinek.
V žádném případě nezkrmujte vepřové maso!
To je příliš tučné a mohlo by být nakaženo
Aujeszkyho chorobou. Dále by strava měla
obsahovat plnotučné mléko, tvaroh, žloutky,
droždí, ovesné vločky, zeleninu a ovoce. Čivavě se
nesmí podávat kosti! Ty se příliš štěpí a
to by mohlo vést k vnitřnímu poranění!
Jako doplněk stravy můžete podávat CALO - PET pastu,
kterou zakoupíte u veterináře a podává se
v malém množství ( na prstě malý "hrášek" )
2x týdně. Je to vysokokalorický přípravek pro
psy i kočky s obsahem vitamínů a stopových
prvků, taurínu, nenasycených mastných kyselin
omega - 3 a omega -6.
Jestliže svou čivavu správně krmíte,
naplňujete tím ty nejlepší předpoklady pro
její dlouho aktivní a zdravý život!
Výchova čivavy
I když čivavu řadíme jako nejmenší
plemeno i jí jde vychovat stejně, jako jiného psa.
Základem je čistotnost, které jí učíme od samého
začátku. Nejčastějším nezpůsobem mladých psů je
žvýkání a kousání všech možných předmětů. I malé
zoubky dokážou napáchat škodu. Nabídneme-li svému
psu k dispozici větší výběr vlastních hraček a
svou pozornost, pes od těchto nepřístojností upustí.
Dalším zlozvykem je stále vytrvalé štěkání. Čivava
je ovšem radostný štěkavec.
Stačí když 4 - 5x zaštěká a pak zavolejte
KLID! zvedněte svého psa a podržte mu čenich.
Žebrat jídlo je zakázáno, nenechte se nikdy
svést k tomu, podat jí od stolu sousto, může
se to změnit ve velice obtížný zlozvyk.
Pořiďte svému psovi měkký obojek a ponechte
u jej denně několik hodin, než si na něj zvykne.
Až se ho naučí nosit, můžete přejít k učení chůze
na vodítku. V žádném případě psa nestrhávejte k sobě,
nechte jej jít, kam se mu líbí a pomalu tím směrem jděte.
Tak se pozvolna čivava naučí chodit na vodítku.
Než se to naučí dokonale, uplyne několik týdnů.
Trénujte se psem své povely na klidných místech,
kde jej nebude nic rozptylovat. Dát psovi povel,
a pak nedohlédnout na to, aby byl dokonale splněn,
je při výcviku psa velkou chybou! Tak rychle ztrácí
respekt před svým pánem. Cvičení by nikdy neměla
trvat více jak 15 min., protože pes se snadno
unaví a měla by vždy končit veselou hrou.
ZDROJEM INFORMACÍ
Tyto informace jsou získány z knih o
Čivavě od Ute Lehmannové a Barbary j. Andrewsové.
z knihy Váš pes od Davida Taylora
Komentáře
Přehled komentářů
do jakeho veku se civava odcervuje poradte prosim predem dekuju
Zuby
(Veronika, 8. 10. 2013 21:09)
Dobrý den,
mám 10 měsíční čivavu, ale vypadli jí oboje špičáky na jedné straně čelisti. Mám strach, aby jí vůbec dorostly. Dočetla jsem se, že zuby mění od 2-5 měsíce.
Děkuju za rady
děkuju
(Sárinka, 27. 11. 2010 15:06)Děkuju moc že ste mi poradili, jak mám o Rosalii, moji budoucí čivavu pečovet, děkuju :))
informacia
(katka, 6. 8. 2010 14:46)chcem sa opytat niekoho kto chova civavky,mozem sparit fenku civavky kratkosrstej s civavkou dlhosrstou?nepokazim tym cistokrvnost civavky?lebo kratkosrste su mini.Vdaka
Čivavy
(Eve, 24. 6. 2010 10:45)Máte prima stránky a hlavně moc poučné i zajímavé. Máme doma dvě čivavky,kluka a holku.Jsou to moc milí a krásní pejsci:-)
díky za radu
(toby, 11. 4. 2010 17:43)
velmi mi pomohlo dosáhnout toho co potřebuji k svému psovi tak jak se o něj starat a jak ho naučit to co musí umět správná čivava
toby
díky
(Marta, 23. 9. 2009 16:39)Díky za rady. Ano, čivava je ten nejmilejší pejsek, kterého znám. Mám už druhou. První zemřela ve věku 16ti let.Jenom to stříhání drápků nám dělá veliké potíže.
odcervovani
(emili, 18. 7. 2012 10:10)